Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozvánka na koncert s Alfredem Strejčkem 22.5.2010

3. 5. 2010

Obrazek

Pokud vás zajímají další informace o projektu Píseň o domově - Životní příběh skladatele B. Martinů, který vyšel rovněž na CD, dovolujeme si zde ocitovat recenzi Jaroslava Someše z Hudebních rozhledů:

Jubilejní Rok Bohuslava Martinů přinesl vedle koncertního a jevištního uvádění skladatelových děl také nové nahrávky jeho tvorby a řadu doprovodných akcí a vzpomínkových projektů. Mezi ně se řadí i koncertní pořad Píseň o domovině, kterým klasika české hudby 20. století oslavili skladatel Jaroslav Krček a herec a recitátor Alfred Strejček. Nahrávku koncertu vydali nyní také na CD. Jde o projekt působící velmi sympaticky. Písně v duchu odpovídajícím myšlenkové soustředěnosti a výrazové prostotě, jež z díla Martinů známe. Textové vstupy se tu pravidelně střídají s Krčkovými patnácti skicami pro sólovou violu v interpretaci Ladislava Kyseláka. Některé ze skic jsou variacemi na základní, vracející se téma, jiné (např. skica č. 3) jako by volaly po širším, samostatném rozvedení. Volba violy jako nástroje je velmi vhodná. Martinů sám viole věnoval několik samostatných opusů, zvláště v posledním období své tvorby (Serenádu č. 2 pro housle a violu, Duo č. 2 pro housle a violu, Rhapsodyconcerto pro violu a orchestr, Sonátu pro violu a klavír). Krčkovy skici z neoklasicistického stylu těchto skladeb vycházejí, takže „voní“ melodikou Martinů.

Obrazek

Text psaný s básnickou vzletností chronologicky vypráví o klíčových etapách skladatelova života, v pozdějších vstupech využívá vzpomínek básníka Miloslava Bureše, autora textů k cyklu Zpěvy o Vysočině. Právě vzniku nejznámějšího z nich, Otvírání studánek, je věnována rozsáhlá střední pasáž pořadu. Citace Burešových veršů se tu střídá s violovými variacemi na zpěv a hudbu této kantáty. Také pro líčení závěru skladatelova života je využito Burešových vzpomínek. Mj. dokládají, že nejen Martinů sám nikdy nepřerušil styky s domovem, ba stále doufal, že se domů přecejen podívá, ale také, že korespondenční, dokonce i osobní styk jeho přátel z Čech a Moravy byl přes existenci tzv. železné opony mezi Západem a Východem možný. Zvlášť působivě vyznívá (a to i díky violovým skicám) kapitola o skladatelově nemoci a smrti. Ačkoli textové pasáže nemohou nebýt v mnoha směrech fragmentem, je příjemné, že se v nich kromě základní faktografie objevují také zpestřující, uklidňující detaily. Navíc se tu projevuje i snaha začlenit osobnost Bohuslava Martinů nejen do kontextu české hudby, ale české národní kultury vůbec. Z přednesu Alfreda Strejčka cítíme jako vždy hluboké zaujetí pro zvolené téma a úctu k mluvenému slovu. Strejčkův melodicky hlas tu navíc výborně „ladí“ se sólovou violou.
 
Životopis Alfreda Strejčka
 
Alfred Strejček vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O.Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E.F.Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči. Je stálým hostem Lyry Pragensis a dlouhá léta vystupoval i v pražské poetické vinárně Viola. Pět let působil jako pedagog uměleckého přednesu na pražské konzervatoři. Patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu. Je držitelem nejvyššího ocenění v tomto oboru – Křišťálové růže. Přednáší též v latině, angličtině, němčině, španělštině a italštině. Má za sebou řadu filmových a televizních rolí – filmy Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Podivuhodná přátelství herce Jesenia, televizní inscenace Josefína, Lásky hra osudná, Smrt a blažená paní, Malá mořská víla a j. Je vyhledávaným interpretem melodramatických děl. Spolupracuje s našimi nejvýznamnějšími hudebními tělesy i sólisty – Česká filharmonie, FOK, SOČR, Janáčkovo kvarteto, Musica Bohemica, Chairé, Virtuosi di Praga, Barock Jazz Q, Big band Českého rozhlasu, Štěpán Rak, Václav Hudeček, Jiří Hlaváč, Miroslav Petráš, Jaroslav Svěcený, Ivan Ženatý a další. Jeho hlas se vepsal do povědomí posluchačů rozhlasu i televize. Významná je i jeho činnost moderátorská. 15 let uváděl v ČT přímé přenosy jazzového cyklu Hudební studio M a dodnes provází veřejné rozhlasové nahrávky Big bandu Českého rozhlasu, vedeného Václavem Kozlem. Společně se Štěpánem Rakem je nositelem ceny UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, se kterým oba umělci vystoupili na více než šesti stovkách koncertů ve dvaatřiceti zemích čtyř kontinentů.
 
Životopis Ladislava Kyseláka
 
Ladislav Kyselák vystudoval konzervatoř v Brně a Akademii múzických umění v Praze. Získal několik ocenění na domácích i zahraničních soutěžích. Působil pedagogicky na konzervatoři v Pardubicích, zastával místo prvního violisty ve Slovenské filharmonii v Bratislavě. Byl členem mnoha komorních souborů (téměř dvacet let jako člen Janáčkova kvarteta), jako sólista i komorní hráč koncertoval téměř ve všech zemích Evropy, USA a Japonsku. Uskutečnil řadu rozhlasových i gramofonových nahrávek.  V současné době je docentem violové hry na JAMU v Brně.